Zvláštnosti u dětí – oběhový systém

  • od

Stejně jako jsou odlišnosti v dýchacím systému u dětí a dospělejch, je pár specifik i v případě oběhovýho systému.

Většina z nás má někde v hlavě uloženou informaci, že máme zhruba 5 litrů krve. Což je sice pravda, ale… Je to vztažený poměrově k naší váze. U průměrnýho dospělýho se pohybujeme kolem těch 5, někdy 6 litrů. U průměrnýho novorozence je ale celkovej objem krve podstatně menší – maj krve zhruba tolik, co je čaje v hrnku. Roční dítě má objem krve o trochu menší, než je láhev Matonky.

Proto je naprosto zásadní u dětí zastavovat krvácení tlakem v ráně. Když totiž mám 5 litrů krve a 250 mililitrů se mi někde nacucá do ručníku, nejspíš si toho ani nevšimnu (teda já asi jo, ale moje tělo to nijak limitovat nebude). Když ale budu velký krvácení zakrejvat ručníkem u malýho dítěte a ono mi tam ze svýho litru a půl 250 mililitrů ztratí, bude na tom podstatně hůř. Takže krvácení zastavuju přímým tlakem do rány a neschovávám ho pod ručník.

Naše srdce má v sobě takový speciální vlákna, kterejm říkáme kontraktilní. Maj na svědomí to, že se srdce stahuje a zase rozpíná. Čím víc těchhle vláken v srdci je, tím víc je schopný se zmáčknout. Čím víc se srdce zmáčkne, tím víc krve pošle do těla. Je to jako když byste s dětma (malejma) vymačkávali pomeranč. Dítě má menší sílu a tak jednou rukou vymačká podstatně míň šťávy, jak ty.

Proč o tom mluvím. Jde o to, že srdíčko dětí má těchhle kontraktilních vláken míň jak srdce dospělýho člověka. Prostě se mu tam musej teprv dodělat. A tak se dětský srdce stahuje míň efektivně jak dospělácký (obecně). To má za následek rychlejší srdeční tempo (když budeš měřit pulz dítěti a dospělýmu, bude mít dítě to číslo vyšší), rychlejší dechovou frekvenci (srdce víc maká a proto i plíce víc makaj – jako když běžíš, srdce ti buší v krku a plíce se můžou roztrhnout) a nižší tlak (jednou z hodnot, která určuje výši tlaku je totiž srdeční výdej; pak ještě odpor cév, kapacita a elasticita cév). Tohle všechno se s přibývajícími roky víc a víc blíží hodnotám, který jsou obvyklí pro dospěláky. Takže někdy kolem 15 let už je ten rozdíl zanedbatelnej.

Poslední zajímavost, o který si řekneme, je centralizovanej krevní oběh. Tohle fancy slovní spojení znamená, že děti maj většinu krve staženou ke středu těla (souvisí to s tím, že maj míň svalový hmoty jak dospěláci). To je taky důvod, proč mejvaj častějc studený ruce a nohy a přesto jim je teplo. Při běžným fungování je tahle centralizace celkem chytrej způsob těla, jak vyživovat důležitý orgány a neplejtvat zbytečně teplem. Blbý je, když dítě začne masivně krvácet.

Dospělý tělo zareaguje na masivní ztrátu krve tak, že začne omezovat přítok krve tam, kde není životně důležitá. Přestává se pořáně prokrvovat kůže, svaly na rukách a nohách a krev se začne stahovat k orgánům jako je srdce, plíce a mozek. To nám dává docela slušnou šanci přežít i velkou krevní ztrátu. Dětský tělo takhle zareagovat nemůže, protože má krev centralizovanou tak nějak běžně. Často se tak může stát, že dítě sice hodně krvácí, ale vypadá docela dlouho docela v pohodě. Než dojde k zlomu a rychlýmu zhoršení. Proto ještě jednou opakuju – velký krvácení u dětí (teče a nepřestává) řeším tlakem přímo do rány a když nevím, volám 155.

Jestli tě ke krvácení něco zajímá, chceš něčemu víc porozumět nebo chceš třeba tipy do výuky na tohle téma, piš na pavla(at)paux.cz.