Rychlá a velmi oblíbená metoda, díky které získáš spoustu nápadů k danému tématu. Hodně často ji používám na začátku hodiny. Pracovat s ní pak můžeš různě. Pojďme se podívat, jak na to:
Potřebuješ téma, zapisovatele, tabuli a fixu/křídu. Vyhlásíš téma (třeba „Co byste si s sebou vzali do vesmíru?“). Nezapomeň se ujistit, že všichni chápou téma více méně stejně (jde o cestu na neznámou dobu; letíme osídlit Mars; bude nás celá tahle třída…).
Jakmile máš téma, je řada na studentech, aby vymýšleli, co se dá. Drž se několika pravidel:
– zapisuj všechno, co ti říkají, i když ti to přijde jako blbost (nekritičnost)
– čím víc nápadů, tím líp (cílem je množství)
– kombinování a přetváření již řečeného je vítáno (potřebujem zdroj elektrické energie vs. solární panely – zapíšeš oboje)
Tohle může probíhat různě dlouhou dobu. Snaž se studenty podpořit ve vymýšlení i zdánlivě bizardních věcí. Jsou-li nápady vyčerpány, je na čase začít nápady zpracovávat.
K třídění nápadů můžeš využít:
- techniku Laso – sdružování podle příbuznosti (dáváte k sobě všechno, co k sobě patří, např. zdravotnický materiál, léky, krémy, kapky, osobní věci)
- zužování – systematicky vyškrtáváte některé nápady (např. nesmíte si s sebou vzít nic živého)
- hierarchizace – od nejdůležitějšího po nejzbytnější
- přidělování puntíků – každý má tři puntíky a může je dát ke kterémukoliv nápadu; pracovat pak budete s těmi, kteřé budou mít nejvíc puntíků
- ďáblův advokát – jeden člověk (zpravidla ten, co se v problematice orientuje a neúčastnil se vymýšlení nápadů) se snaží poukázat na slabiny každého jednotlivého nápadu postupně (finanční nákladnost, prostorová náročnost, nereálnost provedení…nastavuje zrcadlo nápadům, nehodnotí osobu, která nápad přinesla)