Prostě s sebou praštil na zem. A občas ani nemusel. Slovo kolaps totiž neznamená „jenom“ ztrátu vědomí, ale i jeho zhoršení. A protože „kolaps“ je hodně širokej pojem, má i hodně příčin.
Některý příčiny kolapsu závažný nejsou, jiný jo. Určitě jsi zažila takový ty stavy, kdy dlouho někde postáváš, moc jsi nepila a ještě ke všemu se v tý místnosti nevětrá. To pak na jednoho ty kolapsy přijdou jedna dvě. Horší je to s arytmiema nebo nějakým onemocněním srdce (embolie, infarkt, tamponáda…). Porucha prokrvení mozku taky není žádná sranda. Ať už je to kvůli mrtvici nebo úplně obyčejnému záklonu hlavy (schválně si vygoogli „syndrom prohlížení katedrál“). (1)
Plácnout s sebou na zem můžeš taky v důsledku různejch léků (typicky léky na tlak), když to přeženeš s alkoholem nebo si nějakýho léku dáš omylem (nebo záměrně) moc. Ke kolapsu vede i epileptickej záchvat (a ne nutně vždycky musí jít o ten „velkej“ záchvat s celotělovou křečí) nebo málo cukru v krvi (to je jen příklad toho metabolickýho problému). Prostě těch možností je hodně a není dobrý každej kolaps smést ze stolu s větou „To nic není paninko, se napijte a bude to dobrý.“
Tady máš takovýho zjednodušenýho pavouka, kterej ti pomůže se rozhodnout. Kdo nedejchá, jednoznačně potřebuje mačkat hrudník a záchranku. Ať je příčina jakákoliv. Stejně tak ten, co sice dejchá, ale neprobírá se z bezvědomí. Jestli se někdo majznul do hlavy a je divnej, taky mu tu sanitku zavolej. Volej i když má hlavu v cajku, ale něco se ti nezdá. No a jestli vypadá v pohodě, nedělá žádný divný věc a hlava se mu zatočila proto, že si moc rychle stoupnul, nejspíš bude v pohodě.
Jestli se chceš hodně ptát a bejt fakt důkladná, kouni na otázky, který jsou v tomhle článku. Kolaps, stejně jako křeče, není jen jeden. A je potřeba se trochu zamyslet nad tím, co k němu vedlo. Furt ale platí, že když nevíš, nejseš si jistá a potřebuješ poradit, zvedni telefon a vytoč 155. Tam sedí odborníci a poraděj ti.
